Narůstající tlak na udržitelnost a cirkularitu se začíná projevovat i ve stavebnictví. Klíčovým faktorem pro získání zakázky se stává plnění ESG kritérií, ale také využití nízkoemisních materiálů. Na co dalšího se musí developeři v rámci své konkurenceschopnosti připravit? Zeptali jsme se expertů Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN).
Andrea Veselá
analytička, Think Tank – INCIEN
Benjamin Hague
vedoucí výzkumného oddělení, Think Tank – INCIEN
Udržitelné trendy prochází řadou segmentů. Myslíte, že je i ve stavebnictví co zlepšit?
Ve stavebnictví je rozhodně obrovský potenciál a nezbytné změny už řeší i evropský legislativní aparát. Například přepracované znění směrnice EPBD – Energy Performance of Buildings Directive, která ovlivní např. i národní plán renovací budov, směřuje k jasně vymezenému mezinárodnímu cíli. EU požaduje uhlíkovou neutralitu budov do roku 2050 a hovoří se o čtyřech pilířích tzv. Renovation wave – zahrnující energetickou, materiálovou, klimatickou a digitalizační tranzici.
Jaká témata teď developeři nejvíce řeší?
Spíš odpovíme, co by měli a budou muset řešit, a to nejen s ohledem na legislativu a ESG, ale také kvůli své konkurenceschopnosti a financování na trhu. V širším kontextu developeři už dlouhodobě řeší snižování energetické náročnosti provozu budov a v rámci strategií ESG a kritérií Taxonomie EU jsou teď více akcentovány i další aspekty – adaptace na změnu klimatu, ochrana biodiverzity, přechod na cirkulární ekonomiku, znečištění a šetření vodou. Velkým tématem se také stávají nízkoemisní materiály, cirkulární toky materiálů a sledování/snižování celoživotního uhlíku (whole life carbon) v budovách. To se potkává s tím, co řešíme v rámci našeho výzkumného Think Tanku i mezinárodních konsorcií. U nízkoemisních materiálů se teď věnujeme diskuzi kolem stimulace poptávky po recyklované oceli nebo nízkoemisním betonu a cementu, a to prostřednictvím veřejných zakázek.
Dále za INCIEN spolupracujeme na zavádění opatření k podpoře dřevostaveb, které by s úpravou legislativy mohly zažít potřebný a žádoucí rozmach. Žádná z požadovaných změn ve stavebnictví se podle nás neobejde bez cirkulárních řešení, kdy je potřeba myslet na prodlužování životnosti budov i samotných komponent, abychom se ve stavebnictví naučili předvídat a zároveň šetřit zdroje. A v rámci mezinárodního projektu Circular Digibuild řešíme také podporu přechodu na zelené stavebnictví v regionu Podunají, a sice díky zapojení digitálních technologií. Urychlení požadovaných změn vyžaduje zapojení technologií typu umělé inteligence, Internet of Things nebo Big Data.
Pro firmy i jednotlivce je stále důležitější snižování dopadů na životní prostředí – existují i budovy zaměřené na energetickou soběstačnost. Jaké další trendy se objevují?
Vidíme obrovský pokrok v uvažování o cirkularitě a ochraně zdrojů, resp. v efektivitě jejich využívání, a to napříč obory – od příštího roku budou mít obce např. povinnost sbírat textilní odpad, aby nekončil na skládkách. Budou usilovat o to, aby se buď prodloužila jeho životnost třeba přešitím či změnou využití, nebo aby se alespoň řádně recykloval. O totéž jde nyní v tolik diskutovaném zálohování. Nyní vyhazujeme velmi cenný hliník ve formě plechovek do směsného odpadu, plastu nebo do přírody. Přitom je ale takřka nekonečně recyklovatelný a při výrobě plechovek z recyklátu můžeme ušetřit až 95 % energie oproti výrobě plechovky z nerecyklovaného materiálu. Tedy pokud jej budeme důsledně sbírat a vracet do oběhu.
Samozřejmě spolu s těmito trendy roste také význam ekodesignu. Ten zmůže hodně: aby věci déle vydržely, daly se opravit, případně rozebrat, recyklovat či nebyly škodlivé atd. Klíčové je také odpadové hospodářství a spolu s ním i práce s bioodpadem, který často bývá nejtěžší složkou směsného odpadu. Přitom může být kvalitním zdrojem energie, kompostu nebo dalších materiálů pro vývoj bioekonomiky. Dalo by se pokračovat velmi dlouho. A to například o přijatých nařízeních na obnovu přírody nebo směrnici Green Claims, která slibuje malou revoluci v rámci potírání greenwashingu, tedy v podpoře práv spotřebitele a v přehlednosti certifikací či tzv. „zelených“ nálepek.