RNDr. MARTIN LEDINSKÝ, Ph. D.
vedoucí skupiny tenkých vrstev pro fotovoltaiku
Fyzikální ústav AV
RNDr. ANTONÍN FEJFAR, CSc.
předseda Vědecké rady pro 1. vědní oblast (o neživé přírodě)
AV ČR
Lovci slunečního záření
Fotovoltaika je dnes průmyslové odvětví s ročním obratem větším než bilion korun. Ještě před 15 lety se téměř 50 % solárních panelů vyrábělo v Evropě. Dnes je situace dosti odlišná, více než 2/3 výrobní kapacity je nainstalováno v Číně, produkce EU je prakticky zanedbatelná. Vzhledem k energetické strategii EU, která počítá s několikanásobným navýšením energie vyrobené z fotovoltaiky v následujících 10 letech, by bylo dobré výrobu do Evropy vrátit. To je ale možné pouze za předpokladu získání konkurenční výhody pomocí významných inovací.
Prezentace revolučního řešení vzbudila zájem u firmy Meyer Burger.
Naději na obnovu evropské konkurenceschopnosti ve výrobě solární panelů přináší výsledky mezinárodního projektu NextBase, jehož se účastnili vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Projekt vyvinul prototypy fotovoltaických článků s vysokou účinností a potenciálem pro nízké náklady. Tříletý výzkum týmu 14 partnerů z osmi zemí podpořila Evropská unie v rámci projektu Horizon 2020. „Podařilo se dosáhnout 25,4 % účinnosti článků, přiblížili jsme se tak současnému světovému rekordu (26,7 %), navíc ale technologií připravenou pro automatizovanou sériovou výrobu,“ shrnuje výsledky projektu NextBase jeho spoluřešitel, Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Technika kontroly
Projekt inovoval fotovoltaické články s heteropřechody, ve kterých jsou kladné a záporné elektrody připraveny na desce křemíkového krystalu nanesením proužků amorfního křemíku tenkých jen několik nanometrů. Dlouho neexistoval praktický nástroj, jak ověřit kvalitu těchto kontaktů. Metodu kontroly vyvinul Martin Ledinský ve Fyzikálním ústavu AV ČR. „Optimalizační proces vyvíjených solárních článků u všech partnerů intenzivně využíval naši optickou profilometrii založenou na Ramanově rozptylu,“ potvrzuje vědec
Technika kontroly kontaktů byla označena Evropskou komisí za jeden ze tří hlavních využitelných výstupů projektu. Během projektu se navíc podařilo zkrátit dobu měření z původních hodin na sekundy, takže může být použita i v reálném čase na výrobních linkách. Revoluční řešení, které je nyní v patentovém řízení, prezentoval na závěrečném setkání projektu za tým student Roman Dvořák a vzbudilo zájem u firmy Meyer Burger.
Právě Meyer Burger byl jedním z klíčových průmyslových partnerů projektu NextBase. Tato firma nedávno veřejně oznámila záměr spustit novou výrobu těchto článků v Evropě, s cílem zprovoznit do dvou let výrobní kapacitu přes 1 GW ročně.
