DOC. ING. MILAN EDL, PH. D., FENG
Prezident spolku Czech Smart City Cluster
Co lze a co nelze označit za smart řešení v městském prostoru?
Chytré město neboli smart city vnímáme jak z pohledu vývoje nových technologií, tak i z pohledu koncepčního plánování. To neznamená pouhou aplikaci jednotlivých technologií, ale zejména včasné plánování jednotlivých kroků a jejich propojení. Právě to naplňuje tolik zmiňovaný pojem smart, nicméně jedná se především o propojení vzájemných vazeb činností a stakeholderů.
V praxi lze smart city docílit právě zavedením koncepčního myšlení a plánování. Je potřeba všechny procesy a technologie nastavit tak, aby byly vzájemně propojené a věděly o sobě. Abychom i v reálném životě mohli fungovat „smart“, je potřeba myslet v horizontu několika let dopředu – zkusit odhadnout vše, co bude potřeba v dalších letech udělat, a být na to připraven.
Z našeho pohledu vnímáme jako smart takové prvky ve městě, které se dají řídit a ovládat. Pokud pouze obměníme již existující řešení za novější, tak není ihned smart. Důležité je mít tento prvek či situaci pod kontrolou, ideálně ji umět měřit, regulovat a řídit.
Které dotace mohou aktuálně města využívat, aby byla více smart?
Aktuálně jsou pro další období vypsané výzvy z Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu a Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) 2021–2027. Náš spolek umí poradit již dopředu tematicky podle vypsané žádosti. Připravujeme pro města projektové záměry, které pak upravujeme konkrétně podle vypsané dotace, podáváme za města žádosti atd. Také se však dostáváme i do situací, kdy město chce vylepšit něco, na což už nějakým způsobem dotaci čerpalo. Tam bohužel z důvodu časové udržitelnosti nemůžeme v duchu smart city jakkoliv zasahovat.
Změnil covid fungování městských úřadů v digitální oblasti?
Změnil se určitě přístup úřadů. Většina měst, se kterými teď „po covidu“ komunikujeme, si uvědomila důležitost tematiky smart city a fakt, že by se tím měli intenzivněji zabývat. Rozhodně se změnily priority, lze si domluvit schůzku i mimo úřad, případně online – to dříve nebylo úplně reálné a hodnotíme to pozitivně. Jako negativní vnímáme lehké obavy z toho, jak se bude situace dál vyvíjet: někde se aktivity úplně zmrazily a úřady nekomunikují, někde se funguje jakoby nic. Záleží opravdu případ od případu.
Na čem ve spolku aktuálně pracujete, kromě komunikace s městy?
Aktuálně pracujeme na projektu Jednotná informační a datová platforma konceptu SMART. Tento projekt je realizován za významné spolupráce Ministerstva pro místní rozvoj.
V září probíhá Evropský týden mobility. Jak vidíte budoucnost městské dopravy?
Městská doprava představuje velký problém hlavně ve městech, kde není vyhrazen dostatečný rozpočet pro dopravní podnik, nejsou řidiči ani dostatek vykrývacích spojů. Lidé pak nejsou motivováni využívat MHD a značně zatěžují město auty. Dalším problémem jsou města, kam lidé hodně dojíždějí za prací či do škol. Auta ucpávají hlavní dopravní tepny měst, zaplňují parkovací plochy, hromadí se u škol. Spousta měst nemá tento problém jak řešit. Nejsou finance, nejsou lidi, kteří by se tím mohli zabývat, mnohdy se města ocitají v opravdu bezvýchodné situaci.
Ohledně vývoje v oblasti elektromobility, která má své kladné i stinné stránky, se teď hodně mluví o vodíku – a já pevně věřím, že se situace bude vyvíjet tímto směrem. Budeme vodíku i ostatním technologiím zatím držet palce. Hlavní je dělat věci chytře…
Projekt “JEDNOTNÁ INFORMAČNÍ A DATOVÁ PLATFORMA KONCEPTU SMART” je financován z výzvy č. 1/2021/NNO Ministerstva pro místní rozvoj, v oblasti podpory udržitelného rozvoje regionů, měst a obcí.
