JAROSLAVA REZLEROVÁ
generální ředitelka ManpowerGroup
prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb
Jak byste popsala současnou situaci žen na pracovním trhu?
Ukazuje se, že pandemie COVID-19 v pracovní oblasti nepřiměřeně zasáhla zejména ženy. Ty tak v dnešní kritické době budou potřebovat ještě větší podporu a porozumění. Riziko tzv. „žen-cese“ (shesession), tedy tvrdšího dopadu recese na ženy, se stalo realitou. Nejenže ženám přibyly během pandemie povinnosti v domácnosti, ale krize se navíc dotkla profesí, které zastávají především ony. Činnost některých odvětví (jako je maloobchod, pohostinství, zábavní průmysl, cestovní ruch, a dokonce i výroba), v nichž pracuje vysoký podíl žen, se zničehonic zcela zastavila, zatímco v jiných sektorech (technologický průmysl, zdravotnictví či logistika) poptávka po pracovní síle prudce vzrostla. V odvětvích nejvíce zasažených pandemií pracuje větší podíl žen. V ubytovacích a stravovacích službách pracuje 59 % žen, v administrativě a obchodu 54 % a na kancelářských pozicích 63 %. Zároveň prudce stoupla poptávka po odbornících na kybernetickou bezpečnost, vývojářích, skladnících a řidičích, což jsou zaměstnání zastávaná zejména muži.
Jaké výzvy čekají naši společnost v oblasti věkové rovnosti a přístupu ke starším uchazečům o zaměstnání?
Počet nezaměstnaných nad 55 let sice postupně klesá, ale mnohem pomaleji než u mladších ročníků. Ve výsledku podíl této skupiny v celkové nezaměstnanosti neustále roste. Zatímco v roce 2014 to bylo 17 %, aktuálně je to 25 %. Statistika také odráží stárnutí populace. Silná poválečná populační vlna došla do důchodového věku, zatímco na trh práce přichází méně početná generace. V příštích letech se tak zásadně zhorší dostupnost řemeslníků, odborníků v energetice a dalších oborech výrazně podporovaných před rokem 1990. Ve srovnání se začátkem 90. let dnes na středních školách studuje pouze polovina studentů, navíc roste podíl studentů humanitních oborů. To znamená, že za dva řemeslníky odcházející do důchodu nepřijde z učiliště ani jedna celá náhrada.
Máte k dispozici data týkající se LGBT komunity? Má tato skupina lidí v ČR skutečně rovné postavení na pracovním trhu?
V červnu jsme provedli celoevropský průzkum o postavení LGBT komunity v zaměstnání, který ukázal, že v porovnání s ostatními zeměmi jsou v ČR lidé mnohem zdrženlivější ve sdílení své odlišné orientace na pracovišti. 13 % respondentů také uvedlo, že během přijímacího pohovoru zažili kvůli své orientaci diskriminaci. 36 % uvedlo, že zažili na pracovišti nějakou formu verbálního násilí.
A jak je to u nás s multikulturalismem? Myslíte, že jiné národnosti a etnicity mohou mít stále problém při hledání zaměstnání v ČR?
To je bohužel stále silně patrné, i když se tolerance Čechů vůči těmto odlišnostem pomalu zlepšuje. Česko je stále více závislé na zahraničních pracovnících a ti se objevují stále častěji na všech typech pozic, včetně vysoce kvalifikovaných, jako jsou programátoři, strojní inženýři nebo lékaři.
