LAURA MITROLIOSOVÁ
spoluzakladatelka, ředitelka a jednatelka společnosti CIRA Advisory (CIRAA)
Všimli jste si, že flakón od vašeho šamponu je najednou vyroben z recyklovaného plastu? Nebo že se za vaším domem objevila další popelnice na kovový odpad, případně jste slyšeli architekty mluvit o ekologických stavbách? Pozorujete tak v praxi dílčí kroky přechodu na cirkulární ekonomiku, k níž chce EU dojít do roku 2050. Co to ale ve skutečnosti znamená? Dle základní definice je cirkulární ekonomika model, ve kterém materiály zůstávají co nejdéle v oběhu. V našem životě i fungování firem má ale cirkulární ekonomika mnohem širší přesah. Proto jsme pro vaši lepší představu sepsali pět trendů cirkulární ekonomiky, které nás v příštích letech rozhodně neminou.
1. Udržitelné investice
Po šetrném přístupu k životnímu prostředí začínají důrazně volat různí investoři. Investiční skupina BlackRock nedávno firmám vysvětlila, jak se mají k přírodě a ke klimatu chovat – a co se bude dít, pokud kritéria udržitelnosti a odpovědnosti, pro něž se vžila anglická zkratka ESG, nebudou plnit. Z udržitelného financování je tak dnes trend, kterému se začínají věnovat i banky operující v Česku (skvělým příkladem je Komerční banka) a EU nyní pracuje i na klasifikačním systému „zeleného” financování, takzvané taxonomii, aby zjednodušila přehled investorům.
2. Cirkulární kanceláře
Prvním místem, kde ve firmě s cirkulární ekonomikou začít, je právě pracovní prostředí. Moderní cirkulární kancelář šetrně nakládá s vodou, minimalizuje produkci odpadu a zapojuje ekologicky smýšlející dodavatele čehokoli potřebného – recyklovaný papír, káva z lokální pražírny nebo šetrné čisticí prostředky. S tímto úzce souvisí také následující bod.
3. Uzavírání cyklů napříč dodavatelským řetězcem
Ve veřejném i soukromém sektoru právě vznikají metodiky k tzv. cirkulárnímu zadávání a cirkulárním nákupům. To znamená, že se firma zajímá o to, kdo jsou její dodavatelé a jaký mají vztah k cirkulární ekonomice. Může se jednat o dodavatele napříč odvětvími – od dodávek elektřiny či vstupních surovin pro výrobu až po zapůjčení nádobí pro catering.
4. Změny obalů
Od července vstupuje v účinnost směrnice EU o zákazu jednorázových plastů, která se týká zejména potravinových obalů, brček a paliček z vatových tyčinek. Firmy tak musejí hledat jiná řešení. Sami si možná už začínáte u fastfoodu všímat nahrazování plastových příborů dřevěnými nebo rostoucí popularity zálohovaných kelímků na nápoje. Pro někoho mohly řešení představovat bioplasty, ty ale jednorázové plasty nenahradí, protože se s nimi pojí řada problémů při likvidaci.
5. Konec greenwashingu
Až 42 % produktů prodávaných online nese znaky greenwashingu, tedy uvádění nepravdivých informací o ekologických přínosech produktů či služeb. Letos to zjistila Evropská komise, která každoročně prověřuje webové stránky a hlídá spotřebitelské právo v online prostoru. Teď se poprvé zaměřila také na greenwashing. Můžeme proto očekávat, že podobné praktiky se začnou více regulovat.
Cirkulární ekonomika představuje obrovskou příležitost pro všechny firmy k tomu, aby zefektivnily svůj provoz a přispěly ke klimatickým cílům EU. Je to zároveň i komplexní přístup změny myšlení a jeho správná implementace často potřebuje odbornou koordinaci. V Česku proto vzniklo několik organizací, které firmám i státní správě radí, jak efektivně zahrnout principy cirkulární ekonomiky do svého fungování. Jednou z nich jsme i my, Institut cirkulární ekonomiky. Neváhejte nás proto kontaktovat.
Laura Mitroliosová v minulosti pracovala v oblasti bankovnictví. Následně začala provozně řídit Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), který se pod její taktovkou stal finančně soběstačnou organizací bez grantů a dotací. Stála také u rozvoje digitálního odpadového tržiště Cyrkl a nyní se plně věnuje firemnímu poradenství v oblasti cirkulární ekonomiky v CIRAA. Mezi Lauřiny silné stránky patří řízení a nastavování procesů, vedení zaměstnanců a dalších členů týmu a nastavování zdravého finančního fungování organizací. Motivují ji hlavně projekty, které mají pozitivní vliv na rozvoj společnosti, zejména na zlepšování životního prostředí.
