Ivana Šedivá je zkušenou lídryní, mentorkou a byznys koučkou s 30letou praxí v oblasti marketingu. Pro organizaci Czechitas tak představuje velkou posilu. Jaké jsou podle ní předpoklady pro práci v IT? A je IT stále jen o programování?
Ivana Šedivá
Brand Engagement Officer, Czechitas
Co byste doporučila lidem, kteří zvažují rekvalifikaci a vstup do IT odvětví?
Dnes je stále spousta lidí, kteří vlastně vstup do IT ani nezvažují, a přitom by mohli. Ono to začíná už na základní škole. Děti slyší: „Matika je těžká. Ty na to nemáš. Na technické obory zapomeň.“ A u děvčat často ještě zazní: „To není pro holky.“ Ono se to naštěstí hodně mění, ale stále to přetrvává. Souvisí to samozřejmě i se způsobem výuky matematiky. Všechno se dá učit tak, aby to žáky bavilo, i matika. Příkladů je naštěstí čím dál tím víc.
Pak je tu představa, že třeba matematika a hardcorové programování jsou u IT naprosto zásadní součástí práce. Nemusí být. Je řada oblastí IT, kde je potřeba hodně komunikovat méně se zde programuje. Jako příklad můžu zmínit UX design. A to nemluvím o umělé inteligenci, která umožňuje už dnes tzv. low-code a no-code. Zde lidé vlastně víceméně zadávají AI, aby něco naprogramovala. Takže doporučuji, aby si lidé promysleli, co je baví dělat, a pak třeba i s pomocí AI našli správný obor. Pokud si s oborem nejsou jisti, můžou využít kariérní test nebo webináře Poznej Czechitas.
Proč by se firmy měly dobrovolně zabývat diverzitou (vyjma toho, že jim to brzy nařídí EU)? Týká se to i IT oborů?
Existují výzkumy, které dokazují, že kolektivní inteligence týmů není pouhým průměrem ani součtem inteligencí členů, a dokonce ani nezávisí na nejinteligentnějším člověku daného týmu. Kolektivní inteligence může být dramaticky vyšší, pokud je tým různorodý a funguje v něm dobře komunikace. Čím vyšší kolektivní inteligence je, tím lepších výsledků může tým dosáhnout. Nejjednodušší způsob, jak tuto rozmanitost zaručit, je mít v týmech dostatek žen, a to i v IT oborech. Nesmíme však zapomenout ani na diverzitu individuální, ale to by bylo na samostatný rozhovor.
Často mluvíte o využití OKR (Objectives and Key Results) na dosažení strategických cílů. Proč by firmy měly metodu OKR používat?
Každá firma potřebuje nějakou metodiku, díky které je schopna vidět, jestli pluje správným směrem – tedy jakousi mapu a navigační systém. A je nutné se často dívat, jestli mapa odpovídá realitě. K tomu se dá použít řada způsobů měření. Mým absolutně nejoblíbenějším je systém OKR. Abychom ho mohli použít, musíme mít jasnou vizi. A pak si můžeme položit otázku: „Co mi nejvíc pomůže k dosažení mé vize? Co mě k tomu nejvíc přiblíží? A jak to můžu měřit?“ OKR používá mnoho startupů, ale třeba i firmy jako Google, Amazon aj. Je to obrovský pomocník při rozhodování. Nejen v malých firmách jsou lidé často přetíženi, a přitom by měli řadu nápadů na zlepšení. Právě tady se stačí jednoduše zeptat: „Pomůže mi tenhle projekt nebo akce k dosažení OKR na toto čtvrtletí? Ne?! Tak to nebudeme dělat.“ Najet na správné používání OKR není úplně jednoduché, ale stokrát se to vrátí. Jakmile firma projde obdobím učení, nesmírně si usnadní život a vylepší své výsledky.
