Stále platí, že Západ udává trendy a pracovní trh tomu není výjimkou. Mezi nejdůležitější západní novinky benefitů patří flexibilita práce, která přispívá k rovnováze mezi osobním a pracovním životem zaměstnanců a vede k vyšší efektivitě práce.
Na západních pracovních trzích existují všechny možné varianty flexibility práce. Od zkrácených úvazků, které jsou atraktivní např. pro studenty, až po proměnu pracovního prostředí. Od zaměstnanců se nevyžaduje práce „od/do“, ale manažer se soustředí pouze na jejich výsledky. Samozřejmě to neplatí pro všechny. U některých zaměstnání takové uspořádání není možné, ale kde to jde, tam tyto nabídky můžeme pozorovat.
Co nikdy neříkat na pohovoru? Zjistěte ZDE
„Každý zaměstnanec tak získává autonomii a volí si režim, který je pro něj nejvhodnější a nejefektivnější. To je přínosem nejen pro něj, ale i pro firmu,” říká CEO společnosti Welcome to the Jungle Honza Klusoň. Společnosti zároveň začaly více vnímat potřeby svých zaměstnanců, kteří touží po odpočinku, spokojenosti a zdraví. Do popředí se tak dostávají neomezená dovolená, čtyřdenní pracovní týden nebo programy zaměřující se na fyzické a psychické zdraví zaměstnanců.
Nižší efektivita práce je důsledkem neochoty inovovat
Největším rozdílem mezi českým a západním zaměstnancem je jeho efektivita. Ta není dána větší pracovitostí nebo vyšší kvalifikací západního pracovníka, ale možnostmi, které má. Jsou to modernější stroje, programy a tréninky, které jim značně ulehčují práci a šetří čas, jež mohou investovat jinde.
„V Česku převládá prozatím opačný přístup. Zastáváme tu názor, že když jsme to doteď dělali takto a fungovalo to, tak proč bychom něco měnili. Nebo si také čeští zaměstnavatelé často říkají, že nebudou kupovat nové vybavení, dokud jim ty staré stroje drží pohromadě,” říká Klusoň.
Jak odpovědět na otázku: jaké jsou vaše silné a slabé stránky? Zjistěte ZDE
Budování značky zaměstnavatele jako priorita číslo jedna
V západních firmách se orientují na dlouhodobé plánování strategického investování, což v Česku není běžné. „Na západě se většinou věnuje 60 % rozpočtu do budování značky zaměstnavatele a 40 % do aktuálních náborových potřeb. Díky tomu jsou firmy v hiringu dlouhodobě úspěšnější a zároveň mají pokryté i aktuální potřeby,” doplňuje Klusoň.
Je to dlouhodobý proces, který přináší své ovoce až po delší a konzistentní práci. Silná značka zaměstnavatele totiž firmám přináší kvalitnější uchazeče, efektivnější čas náboru a nižší fluktuaci zaměstnanců. V Česku je trend bohužel opačný, a tak se firmy věnují hlavně náboru a zbytečně utrácejí peníze. Pokrývají tím krátkodobé potřeby, a padají tak do začarovaného kruhu, kdy nejsou schopny financovat posílení své firemní identity. Ta je pro uchazeče ale velmi důležitá a hraje při jejich rozhodování velkou roli.
