Dnes už je bohužel jasné, že planetu, kterou jsme si vypůjčili, budeme našim dětem vracet ve velmi neutěšeném stavu. Generace Grety Thunbergové nám to, co jsme se Zemí udělali, vyčítá zcela oprávněně!
Ing. PETR STÝBLO
Ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Autor a spoluautor řady celostátních ochranářských programů jako jsou Zvíře v nouzi, Místo pro přírodu, Živá zahrada, Oživení starých odrůd.
Nevratné změny
Naše civilizace se s vidinou prosperity a neustávajícího hospodářského růstu nastartovala takové procesy, které vedly k devastaci prostředí a likvidaci jeho hodnot. Z velké části jde o změny nevratné. Třeba se podaří zastavit růst průměrných teplot, vytvořit čisté energetické zdroje, vypořádat se se zbytečným vytvářením odpadů i jejich ekologickou likvidací.
Je docela pravděpodobné, že se nám také podaří vrátit vodu do krajiny. Ale naprosto jistý zůstává fakt, že druhy zvířat a rostlin, které naším přičiněním vyhynuly, už další generace nikdy živé neuvidí.
Přesto všechno jakoby biodiverzita, tedy pestrost života, stála v pozadí současného ekologického dění. Ano, globální změna klimatu je pro lidstvo hrozbou a zasluhuje si maximální pozornost. Snad okamžité nastoupení cesty k dekarbonizaci a uhlíkové neutralitě povede k jejímu zmírnění či odvrácení.
Jak můžeme proces zastavit
Cesta k zastavení úbytku biodiverzity a vymírání druhů je však neméně důležitá. A jedna cesta nemusí vždy kopírovat tu druhou. Vždyť i (dnes snad až příliš) populární vysazování stromů může vést k úbytku druhů v naší krajině!
Stejně tak i nevhodně zvolené zdroje „čisté“ energie, ať už jde o elektrárny větrné či solární, mohou mít pro biodiverzitu neblahé následky. Ač je nutné konat rychle, je zároveň velmi potřebné konat s rozmyslem a znalostí.
Kdo chce chránit biodiverzitu zvířat i rostlin, musí chránit především jejich biotopy – místa, kde se přirozeně vyskytují. I krajinu, kterou už jsme přírodě sebrali, můžeme přizpůsobit pro život řady divokých druhů.
Jak se k situaci staví společnosti
Vedení mnohých společností již pochopilo, že nemusí žít a pracovat ve sterilních areálech plných anglických trávníků, nepůvodních rostlin a být obklopeno skleněnými stěnami budov, které se, pokud jsou nezabezpečené, stávají smrtící pastí pro letící ptáky.
Metody, jak dostat přírodu zpět do zahrad a k oknům kanceláři existují. I v České republice jsou tyto metody letitou prací ochránců přírody dobře odzkoušené. Je k tomu jen třeba uvědomělých vlastníků, kterým není rozmanitost života lhostejná.
