Diskuse nad volbou stavebního materiálu pro nosnou konstrukci domů a tendence preferovat dřevostavby, kvůli environmentálním benefitům, jsou stále častější. Studie ale ukázala, že rozdíly v environmentálních dopadech mezi třemi vybranými materiály při trvanlivosti konstrukce 50 let jsou minimální. Důležité je se ale dívat na vybrané materiály optikou jejich skutečné životnosti, pak totiž stále vede cihla.
Jiří Dobiáš
ředitel produktového managementu a business developmentu společnosti Wienerberger
Studie Posouzení LCA1 projektu rodinného domu Zina Mikulčice2, kterou zpracoval vysokoškolský ústav ČVUT – Univerzitní centrum efektivních budov (UCEEB), porovnává vliv nosné konstrukce typového domu Zina Mikulčice, se zachování totožných U konstrukcí3, na životní prostředí za použití tří odlišných materiálů – pálená cihla, pórobeton, dřevo. Porovnání bylo vypracované v rámci celého životního cyklu na uvažovaných 50 let provozu a zahrnuje fáze od získání surovin přes výrobu, transport až po samotnou výstavbu a užívání včetně recyklace stavby.
Minimální rozdíly uhlíkové stopy
Při posuzování životního cyklu produktu z hlediska jeho působení na životní prostředí vychází rozdíl mezi jednotlivými konstrukcemi GWP (Potenciál globálního oteplování) 2,72 kg CO2 na m2/rok. V kontextu životnosti budovy na 50 let je však tento rozdíl minimální. Lze ho pro představu přirovnat k jízdě běžným autem na benzin, které produkuje přibližně 2,72 kg CO2 na vzdálenost asi 15 km. Emise 2,72 kg CO2 se mohou rovnat spotřebě energie průměrného domácího spotřebiče, například televize nebo mikrovlnné trouby během několika dnů používání.
Trvanlivější stavby nevyžadují časté stavební zásahy, to snižuje celkový dopad na životní prostředí.
EPD jako základní hodnocení
Pokud ovšem vezmeme v úvahu delší životnost cihlových domů, která je podle environmentálního prohlášení výrobce o produktu (EPD)4 deklarována na 150 let, má to významné dopady na hodnocení udržitelnosti a environmentálních dopadů těchto staveb. Právě vlastnictví EPD je zásadním vstupním hodnocením produktů, které tvoří konstrukci domu. U dřevostaveb v České republice bohužel EPD nejsou k dispozici.
Udržitelnému stavebnictví dominují cihly
Delší časový horizont totiž zásadně ovlivní interpretaci výsledků týkajících se globálního oteplovacího potenciálu (GWP) a dalších dopadů na životní prostředí. Pokud by se tedy stavební materiály použité v rámci stavby posuzovaly s ohledem na dopady na životní prostředí v kontextu životnosti materiálu, výsledky by se zásadně pozitivně přiklonily na stranu domů z cihel. Proto je pro udržitelné stavebnictví a udržení si hodnoty investice zcela zásadní navrhovat domy tak, aby nosná konstrukce měla co nejdelší životnosti a umožnila budoucí snadné rekonstrukce.
Komplexní hodnocení staveb
Při posuzování environmentálních dopadů je totiž nutné brát v úvahu celkovou životnost stavby. Trvanlivější stavby nevyžadují časté stavební zásahy spojené s technickým opotřebením konstrukce. Méně rekonstrukcí, oprav a celkově nižší spotřeba zdrojů v průběhu jejich životnosti snižuje celkový dopad na životní prostředí. Investoři by tak měli na stavbu vysněného domu nahlížet v širším kontextu. A dbát na zásadní faktory pro výběr stavebního materiálu, kterými jsou životnost, trvanlivost a neměnnost technický parametrů v kontextu časovosti.
1 (Life Cycle Assessment – posuzování životního cyklu produktu z hlediska jeho působení na životní prostředí)
2 Posouzení LCA projektu rodinného domu Zina Mikulčice. Ing. Jan Růžička, Ph.D., Ing. Nika Trubina, Ing. Julie Železná, Ph.D., Buštěhrad, 2024
3 Hodnota určuje celkovou výměnu tepla mezi prostory oddělenými od sebe určitou stavební konstrukcí.
4 Tiles & Bricks Europe. TBE PCR FOR CLAY CONSTRUCTION PRODUCT. Belgie 2014
